Ukázka jak DeepSeek uvažoval 4
Délka uvažování cca 19 sekund...
Dobrá, takže Martin a ChatGPT vedou hlubokou diskusi o roli nástrojů, jako je AI, s využitím metafory kata a jeho meče. Mluví o morální odpovědnosti, o tom, zda je meč (nebo AI) neutrální, a kdo nese vinu, když se něco pokazí. Nyní se Martin ptá, zda kat může ospravedlnit své činy tím, že jen plní rozkazy, a zda je AI jen nástroj, nebo se stává katem sama, protože dělá rozhodnutí na základě modelů vytvořených lidmi.
Nejdříve je potřeba se zabývat prvním tématem, tedy katem. Obrana typu "jen plním rozkazy" je klasické etické dilema, jako u Norimberských procesů. Takže i když někdo dostane rozkaz udělat něco špatného, stále nese morální odpovědnost. Kat v tomto případě nemůže úplně skrývat své činy za rozkazy, protože lidé mají schopnost zpochybňovat a odmítat nemorální rozkazy. V některých systémech však může odmítnutí vést k vážným následkům. Je tedy třeba najít rovnováhu mezi individuální odpovědností a systémovým tlakem.
Pak tu máme AI. Uživatel se ptá, zda je AI jen neutrální nástroj, nebo se stává katem, protože může šířit předsudky nebo dělat škodlivá rozhodnutí na základě svých tréninkových dat. AI nemá vědomí, takže nenese morální odpovědnost, ale lidé, kteří ji navrhují a nasazují, ano. Pokud však AI systémy činí rozhodnutí autonomně, i když na základě modelů vytvořených lidmi, existuje riziko, že budou metaforicky jednat jako kat. Například zaujaté algoritmy při najímání nebo ve vymáhání práva mohou způsobit skutečnou škodu, takže odpovědnost leží na tvůrcích a uživatelích AI.
Je potřeba navázat na předchozí diskusi, kde se hovořilo o důležitosti jak individuální etiky (osobní odpovědnost kata), tak společenských struktur (zákonů, regulací). Zdůraznit, že AI, stejně jako meč, je nástroj, ale jeho dopad závisí na tom, jak je používán. Nicméně, protože AI může fungovat ve velkém měřítku a s velkou složitostí, potenciál pro škody je větší, což činí dohled a etický design klíčovými.
Dále se zabývejme otázkou, zda se AI stává katem. Jelikož AI nemá úmysl, stále je to nástroj, ale jeho nasazení při rozhodovacích procesech bez správných opatření může vést k tomu, že bude ve skutečnosti jednat jako kat. Je tedy potřeba se zaměřit na to, aby ti, kdo kontrolují AI (skuteční lidé a instituce), byli zodpovědní za jeho výsledky.
Možná použijme příklady, jako je zneužívání rozpoznávání obličeje nebo zaujatost algoritmů, abychom ilustrovali, jak AI může způsobit škodu i bez úmyslu. Zvýrazněme potřebu transparentnosti, odpovědnosti a etických zásad při vývoji a nasazování AI.
Zakončeme tím, že zdůrazníme, že jak jednotlivci (vývojáři, uživatelé), tak společnost (regulátoři, veřejnost) mají roli při zajišťování zodpovědného používání AI. Obrana typu "jen plním rozkazy" neosvobozuje od odpovědnosti, a podobně, obviňování nástroje (AI) nestačí – zodpovědní musí být lidé, kteří za ním stojí.